My photo
calenndula@gmail.com šiju na zakázku...platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

June 19, 2017

den otců * father´s day























































































































































































víkendy stále výživnější a příchuť prázdnin stále narůstá. jak léto postupuje, dny i noci jsou teplejší. děti jsou větší a víc toho vydrží, táhne nás to ven, ven, ven! a tak jedeme na výlet třeba v pátek kvečeru. vracíme se pozdě, ale veselí.

ráno se tu kymácíme v pyžamech a pomaličku se rozjíždí nový den. mám ráda tyhle pomalé starty, protože jsou vzácné. pomalé ráno, kdy nemusíš nikam klusat. zatímco jindy spěchám dělat snídaně, svačiny, chystat oběd do krabiček, připravuju ionizovanou vodu a vařím čaj s bylinkou, pak utíkám do lesa, anebo na svou cvičební podložku...jeden den v týdnu si vychutnávám, že nikam nemusím. poležet si. pomeditovat, podívat se do sebe trochu víc. nechat různý věci doznít a vyznít, vyplout a doprožít... pak pomalu do kuchyně a nespěchat...

Sokol vypotil přáníčko kamarádce k narozkám, a pak už frčel na párty. pomůžu nakrájet meloun a povídáme si trochu. jak hezky vedou děti. jak se starají. jejich starší syn udělal video postiženým klukům tak lidským a citlivým, ale přitom vtipným způsobem, že když to nahlas musím ocenit, jdou mi do očí slzy. 
děcka skáčou na trampošce a Sokol se naučil salto.

chvíli spolu sedíme u rybníka a pozorujeme hladinu a stromy, trošku práce na zahradě, první jahůdky s čerstvou vůní a příchutí, kterou nekoupíš.

pak večer na Zrní, óóó, nádhero krás a kráso všech nádher, položila jsem se do tance po celou dobu, co hráli, hudbo omamná, jak jsi živá a kouzelná. jak je cítit, že jsou spolu rádi, že dělají, co je baví, já tohleto miluju. děti s námi, tancujou a veselí se, akorát druhý den Sokol na fotbalovém zápase trochu no, bylo toho na něj moc. ale nelitoval.

maminko, já jsem tak rád, že jsem na nich byl, oni tady nejsou často, to bylo tak dobrý. 

koupili jsme si placičky malinký na bundy a batůžky, Sokol ulovil posledního Kojota, byl jen trošinku promáčknutej. já mám straku, taky dobrý.
prohodili jsme několik slov s některými Zrními a je to radost. aspoň nějaký zrní, který můžem.
květiny od Křehké v krásné váze, překvapila mě. být spolu, s Křehkou a Říčkou, jen tak se potkat, vidět, obejmout, vědět, že se máme...moc pěkný.

a chvilky v obchodě, kdy blbneme u klobouků s brýlemi a Malina hned fotky posílá přes moře kamarádkám do New Yorku...a děcka s taťkou zpívají lálypap, lálypap a řvou na celej krám a já se kupodivu nestydím, protože se musím smát.



*


ptala jsem se Muže: 
co chceš dělat na Den otců?

zamyslel se: 


já? 

na Den otců...
budu dělat, co chcu!
 :-)

*



když se probudíme, děkuju Muži za to, jaký je. za děti, že mi je umožnil. za ty krásný, dobrý, šikovný děcka kouzelný.

mimochodem, nejsou vždycky tak kouzelný, to je jasný. Sokol něco strašně zalajdačil a já jsem mu to hodně dala znát, že takhle teda ne. to jsou bohužel pravidelný výchovný chvilky a někdy už propadám beznaději, protože se to pořád opakuje. některý dny a hlavně víkendy jsou právě proto těžký... ale já to nevzdám a vytrvám. u obou dětí. nenechám je zvlčet, oni to moc dobře vědí.

a jak jsme Muži přáli, taky jsem to řekla, že na něj - Sokola dohlídnu, aby z něj byl skvělej chlap jako tatínek a lajdáka z něj vyrůst nenechám. že je důležitý, aby si svý plnil a byl na něj spoleh. Sokol se pak snažil a umyl nádobí a vyžehlil a dělal salát k večeři a různý jiný věci ještě dokonce a sám od sebe, no k nevíře.

mami, díky, že na mě dohlížíš, abych byl správnej chlap. 

tak tím mě teda dostal :-) a vyžehlil to nejen tou žehličkou. hned jsem ho objala a dostal pusu. on je vyspělej chlap právě i tím, že nemá moc ego, nenaštve se, když mu něco vytknu, tohleto je opravdu velkolepá věc u tohoto malého muže.
takže ten den byl celej tak nějak o tom správným chlapství a otcovství.

děti tvořily dárky, takže Muž dostal bílej blok sádrovej s kytkou, ještě nevyschlej :) od Maliny, pohrála si s tetrapakem. tyhlety bílý věci, co dělá ze sádry, mám moc ráda. Sokol zase venku lovil kousky dřeva a vyřezával a dotvářel....a já šila boxerky. šedé melé opravdu můžu, no a Muž...prostě ho má. asi ho taky může, nic neříkal.
má jich sedmero, asi na celý týden. 
chvíli jsem přemýšlela, jestli mu tam vyšiju ty nápisy, jako mandej, tjúsdej, sundej, nandej a tak, ale říkala jsem si pak, že to asi zvládne sám tohleto :)

a tak na Den otců dělal, co chtěl. trochu pracoval, protože chtěl. podle mě docela dost pracoval, ale když chce...i ta jeho pracovitost z něho dělá dobrýho tátu a manžela. 
a však já taky strašně ráda něco dělám...
užil si legraci s dětmi. jedl jídla, co má rád. na pořádnej steak si dal pořádnou chilli chlapskou raw omáčku ode mne...
hrál na harmoniku a zpíval a tím mi udělal opravdu radost.
a pak, večer, poslouchal hudbu, kterou má rád

a já jsem ty šílený fidlačky všecky vydržela. 





O vzá/jemnosti
Stromová
.
Slunce ozařuje ženu.
Luna osvětluje muže.
Po mnoho dob.
Dobře.
Muž může do světa
a žena do nitra.

Srdce má plnost moře,
prostor pouště.
Je širé.
Prosté.

.


.

Muž vítá nový den.
V srdci sílu - naplněn nocí - 
vyzařuje a rozhlíží se
je-li kde temný kout.
On nebojí se vplout.
Miluj ho plně v jeho kráse -
jako strom.
Umocni ho svou mocí -
tma tmou se ruší.
Jeho šíp letí do světa
a světlem k Tobě.


.

14 comments:

  1. Viděla jsem tu Tvůj parádní zadek a šla jsem si dát pahorek!

    ReplyDelete
    Replies
    1. hahaha, jé, to já se stydím, asi bych to měla dát pryč :)
      ale pahorek Ti určitě bodnul a tělo poděkovalo!
      já jdu na pahorky zítra a teď si chci ušít nový pouzdro na mobil na běhání, ponožka už mě neba :)
      pozdravuj šutrníky!

      Delete
    2. Co bys dávala pryč? Hrdá buď!
      P.S. Mě zaujala Tvá klíčenka :-D

      Delete
    3. no jo, děkuju :) hihi.
      klíčenka je super, jsem skoukla nějaký videa na youtube pro běžce, nějaký tipy jak dejchat a jak mít ramena...a byla tam taky klíčenka...a super :) než aby to rachtalo někde v kapse.
      teď jsem doběhla z našich pahorků, dneska vosum, vosum...uáááá, nádhera! a mám to nový pouzdro, dám sem někdy snad i foto.

      Delete
  2. Moc krásný. Letos jsme slavili Den otců poprvé tak nějak pořádně a bylo to taky úžasný, prostě správnej taťka si to zaslouží!

    ReplyDelete
    Replies
    1. děkuju za reakci. to je milý!
      ano, taťkové si to moc zaslouží, ti, co jsou opravdický :)
      my jsme to taky slavili poprvé, bylo to vlastně dojemné pro nás pro všechny. užít si, že se máme, rodinu, děti, sebe. bylo to tak krásný, že se těším zase za rok!

      Delete
  3. Jak na ty pahorky, jak dýchat a ramena... ? :-) Nemám odvahu vyběhnout, jednak že na mě budou skákat mí psi, kteří si myslí, že když běhám, tak si chci hrát, tento poznatek jim musím vyvrátit a nabídnout poznatek nový - třebaže společně honíme stopu :-)) a taky, právě jsem si trošku doléčila kotník a nechci udělat nějakou blbost. Odjakživa strašně dupu, teprve teď jsem si toho i sama všimla. Takže asi přes špičky a nezapomenout dýchat a mít aktivní bříšní svaly... No, budu ráda za zkušenosti běžců téměř profesionálních :-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Zuzko, s kotníkem bych byla moc opatrná. měla jsem roky velké bolesti kloubů a taky jsem se bála vyběhnout. nejdřív jsem rok trénovala na trampolíně, denně, aby si klouby, svaly, vazy zvykly.
      trampolína je dobrá, protože nezatěžuje klouby.
      no a nejsem ani běžec amatér, natož profi, to je vtip :), můj běh je takový jako senior běh, při tom by snad ani psi neskákali..., by jim ani nepřišlo, že to je běh :)
      extrémně lehký běh je totiž nejlepší na odkyselování těla, mně nejde vůbec o rychlost a vzdálenost, ale o zdraví.
      takže běhám velice pomalu, jde mi o tu techniku pohybu. taky je dobrá rychlá chůze a tím bych možná začala.
      dýchat pravidelně a zhluboka, mně nejvíc vyhovuje tři kroky nádech, tři kroky výdech. a když by byl náznak píchání v boku, tak ještě víc dbát na pravidelnost a hlavně hloubku dechu, zabírá třeba na tři fáze nadechnout a vydechnout, obojí hodně silně.
      přes špičky nevím, to asi nedělám, třeba to ještě vychytám...
      a ty svaly, přesně, to je moc dobrý. svalový korzet kolem páteře, ale prostě i na nohou, pro běh je dobrý mít nějaký svaly. já nemám žádný velký svaly, mám je malý pevný, ale mám je a cítím, jak mi moc pomáhají, že to tělo drží. než jsem s během začala, posilovala jsem je. a pak když jsem začala, víc času jsem věnovala stejně posilování svalů, třeba i dvojnásobek času běhu jsem posilovala. protože to tělo musí držet, aby to dobře běhalo a nedošlo k nějakýmu úrazu.
      teď to mám tak půl napůl - běh + pilates a jóga.
      no tak to jsou moje poznatky, určitě nejsem žádný odborník.
      ale přeju hodně štěstí a hlavně radosti z pohybu :) o to jde! :)

      Delete
    2. Děkuji moc, tak já začnu s tou trampolínou a rychlou chůzí. Jógu cvičím léta. Já právě miluju chůzi, běh, pohyb, takový ten přirozený, a zneklidnilo mě, že už mi nejde tak snadno, tak brzy :-) ale když čtu, že to vše jde vycvičit a posílit, dává mi to sílu na tom pracovat. Děkuji, děkuji Hani!

      Delete
    3. Zuzko, když to šlo mně, a to bylo hodně, hodně špatný, tak Tobě to půjde taky, jen tomu věř. a přej si to a dělej pro to po troškách co nejčastěji něco...a bude to jen a jen lepší :)

      Delete
  4. -mami, díky, že na mě dohlížíš, abych byl správnej chlap-
    To mě dojalo. Ty děti jsou tak opravdoví! Taky jsme teď měli dialogy o morálce, jak si pomáhat, být tady pro druhého. A i já jsem zaujala jiný postoj. Místo okřikování sbírám po dětech skleničky, obaly a oni pak zase sbírají po nás, jak to zrovna vyjde. Neokřikujeme se už tolik. Dokonce jsem včera donesla Lisce její hračky ze zahrady, když už byla v pyžamu. Však vím, že mi taky přinese zapomenutou hůlku, až budu stará :-)))

    ReplyDelete
    Replies
    1. jo, mě to taky dojalo :*)
      tohle, co píšeš, Zuzko, si taky moc přeju a myslím, že se o to všichni doma snažíme, pomáhat si a dělat věci společně, prostě se podělit o práci a vzájemnou péči.
      ale netvrdím, že se mi to vždycky hezky daří, někdy naskakují staré vzorce, je to hluboko zažrané :-)
      ale to nevadí, můžeme se snažit a mí to přání a ono se to časem mění, když člověk chce.
      Liska, Eliška Liska? to je hezký! :) asi to tak vyslovovala, když byla malá...?

      Delete
    2. Mít společný rodinný cíl je důležité a posilujicí pro rodinu, i když se zrovna tolik nedaří, víme že jsme v tom spolu a jdeme dál.. Máme to tak krátce, s mužem jsme se v názorech dlouho rozcházeli, až teď držíme spolu a děti to kopírujou pohotově.
      Eliška je jméno na hraní. Ona si říkala Elí, táta ji říká Elíši, babička Elizabeth, pan učitel z hudebky Elo a já Lisko, ještě jsme nedošli k Líze :-)

      Delete
    3. držet spolu je úžasný. jako rodiče...velká síla!
      a jméno na hraní...moc hezký hraní to je! a pěkný jméno...líbí se mi Elíši a Lisko :)

      Delete