My photo
calenndula@gmail.com šiju na zakázku...platba i v naturáliích, třeba dobrý domácí med...

May 31, 2017

a co vlastně jíš? * and what do you eat?
































* pizzu jsme si hodně oblíbili. v sušičce se dá docílit téměř pečeného dojmu, prostě je to dobrý. těsto je hutnější, dělám ho z naklíčených luštěnin a mleté slunečnice. omáčka se dá udělat z paprik, červených, nebo zelených, podle toho, co zrovna je (a co bylo ve slevě...rádi občas večer v místním hypermarketu vychytáváme tyhle výprodeje:)
* houby jsou marinované v umeoctu
* místo sýra mleté kešu s himalájskou solí a lahůdkovým droždím. k tomu bazalka a je to dokonalý.
* olivy nejsou raw, já vím. no ale to neva.










* mixované polívky jsou stále oblíbené. do nich pak ještě napařenou zeleninu, anebo dělám spirálky - nudličky z vodnice či bílé ředkve.







* tady byla svíčková a myslím, že nějaké krůtí maso měli... knedlík byl taky, ale ten jsem fotila už někdy předtím tady na blog...tentokrát se salátkem. a proč ne?

















* další variace na téma pizza.











* už je teplo a máta ze zahrádky je ve vodě tak fajn.




* Sokol stříhá datle. připravuje mi je tak na mletí, na přípravu dezertů, dortů a na namáčení na smoothie... pak si s nima hraje. neměla jsem to ráda, ty jeho "patlačky". ale musím uznat, že se Chlapec vypracoval.











* krusta banánovo kokosová, jablíčka s rozinkami a kokosová drobenka.






* netřeba popisovat. dresink ze semínek.
















* tomu říkáme müsli tyčinky. není tam žádná vločka, ale mleté datle a semínka. a rozinky a kustovnice.
* ještě lepší jsou nové müsli tyčinky, do kterých jsem nedala kustovnici, ale k semínkům a rozinkám vedle tradičních mletých datlí kokosové máslo, náš nový objev. je vynikající jen tak samotné, ale s datlemi a semínky vytvoří úplně luxusní, opakuji, luxusní tyčinky. je to dobré, syté, jednoduché. je to něco takového, co můžete koupit za docela dost peněz, jednotlivě balené paleo anebo raw tyčinky, a troufla bych si tvrdit, že ani takhle dobré nejsou. ale jednoduše si jich doma lze vyrobit hromadu za pár korun. na svačinu, na výlet, do práce...značka ideál.

* kokosové máslo uděláte tak, že v silném mixéru mixujete kokos tak dlouho, dokud se nestane hustě tekutý, prostě "máslo". je to super samotné, jak už jsem psala. anebo s medem nalité do formiček, polít čokoškou...a je to božské "bounty". anebo....možností je určitě moc a opravdovost ingrediencí zaručí, že jsou všechny neskutečně dobrý.






* někdy děcka chtějí kaši. tohle je "krupicová". nejprve udělám kokosové mléko. přes noc namočený strouhaný kokos mixuju, pak trochu mléka odcedím, to vypijeme. lze osladit medem. my nesladíme.
* ten zbytek i s tím kokosem rozmixuju, osladím medem a přidám chia semínka, nechám nasáknout, tak asi hodinku. pro nedočkavce i 10 minut stačí, nebo půlhoďka, ale ta hodinka je lepší. chia semínka krásně nasáknou tekutinu a kaše je heboučká.
* sypeme skořicí, nebo kakaem, políváme přepuštěným máslem, nebo rozpuštěným panenským kokosovým tukem. 
* vypadá to jednoduše až skoro nudně, tohle jídlo, ale je to moc dobrý. moc.


















* tady byla sváteční snídaně. palačinky z banánů. banány rozmixovat, dělat placičky na pečicí papír do sušičky a usušit palačinky.
* banánová zmrzlina. banány na kolečka zmrazit a rozmixovat s vanilkou. tahle zmrzka má smetanovou konzistenci a naprosto nám vyhovuje.
* namočila jsem přes noc sušené fíky, nastříhala...k tomu borůvky...a božská snídaně je tady. :)




































* takže fakt, Sokol se vypracoval. haha, nejdřív jsem se smála a prohlížela všechny ty detailíky. pak jsem tyhlety jeho krásný patlačky musela detailně vyfotit a pochválit...a pak jsme je snědli, ale mezitím jsme se hodně pokochali. šikulka :)











* netřeba moc popisovat. ale aspoň: dole naše oblíbené pálivé klíčky ředkve a fazole se zelím - pokoušela jsem se trošku o chuť segedínu, to znamená - hodně papriky :)
* dresink z pesta z medvědího česneku. toho mám velkou zásobu, dělala jsem podle Melanie a stačí jen trošku pesta odebrat, přidat vodu, citronovou šťávu, a je z toho moc dobrý dresink na salát.
* jídlo mě baví. jíst, kochat se jím, vymýšlet, připravovat pro rodinu. pak se dívat, jak to mizí a vidět jejich nadšení... moc si to užíváme.

* brzy uzavřu svůj první čtvrtrok na živé stravě. (a předtím dlouhé období, asi půl roku "skoro ró".)co bych o tom řekla? pomáhá mi to? 
jo. 
dalo by se to dlouze rozebírat a nevím, koho by to zajímalo a jestli se mi to chce všechno vypisovat. 
tak jen stručně: 
jo!


May 25, 2017

bílé ticho * white silence










































PO DNĚ DEN
Stromová

anotace: I já si vzpomněla - že není čas ztrácet čas a vracet se, kde jsme byly/i.

Jsem čarodějná.
Dějová.
Nikam se už neschovám!

Chci jít v záři, chci jít v světle
poznávat, zřít.
Ve dne, ve tmě.

Pamatuju hranici
i mou sukni hořící.
Domnělé jen viny;
trestání a špíny.

Pak po věky jsem se kryla,
raděj´ nenápadnou byla
- v ženském lůně ženská síla
pouze na dně ve mně zbyla - 
různě jsem ji dávala..
že snad přijde pochvala.

Když zvědomím si, napravím?
Vodu živou
pohladím?

Zas 
v celém těle prostoru
- jen si tiše zasyčí - 
stoupá zdola nahoru;
vidím Evu cítím Lilith
- klidně v sobě
přijmu obě -
soucitnou i potvoru...

Zářím napřed. Zářím nazad.
Rozhodla jsem se DNES v ohni
všechny "hříchy" smazat!
.
.
.

Žít za sebe,
svou silou,
přestaňte mě strašit!
třeba černou dírou..
.







* měla jsem starou košili ze sekáče. naposledy jsem ji měla na sobě před patnácti lety, je to možný? ale nechtěla jsem ji vyhodit, ty krásný jemný sámečky se mi tak líbily, a malý potažený knoflíčky. proto se zrodil nápad na šaty. tohle jsou moje sváteční šaty! 
* stačilo horní díl i rukávy zúžit, přidat sukni nabranou do skladů a všít skrytý zip. práce na jeden večer a tolik parády, aspoň v mým měřítku.

je to jako bílé ticho, obléci si bílé šaty.
je to jako chvíle bílého ticha, když...
...když nejsou zbytečnosti v životě, když se zastavím na chvilku v běhu a pozoruju 
dva dravce s širokými křídly, jak plachtí nad loukou, jeden z nich drží v drápech kořist a plachtí a plachtí a ta myš, nebo co to je, se jemně pohupuje v jeho drápech...
...když jím a sedím na slunci a s prvním soustem se v mém těle rozlévají vibrace života, život sám, energie, kterou jsem necítila z housky se salámem, ale teď ano, vždycky při tom živým jídle...je to slavnost Matky Země...
...když sedím nad rybníkem a moje oči se ztrácejí v hladině, stromy šumí a jen pár kaprů občas rozčeří hladinu...
...když běžím a běžím a mým tělem protéká čirá radost. když tělo pracuje v harmonii a les kolem je taky v naprosto dokonalé harmonii toho slunečného, ptačím zpěvem naplněného okamžiku, oka-mžitku... 
...když Chlapec, můj Sokol milený běží se mnou a já ho nechám vybrat, kudy a jak poběžíme...když si nazýváme pro sebe ty naše běžecký okruhy. máme Dračí okruh neboli Dračák, kolem Dračích skal. máme Královský okruh, to je ten největší hodně do kopce. máme Malou kličku, kde je heboučká zářivá tráva a nádherný výhled na kopce a osamělý velký starý dub a posed, Malou kličku, na které jsme objevili  ukrytou Tajnou roklinku s převisem. když ochutnáváme listí a pozorujeme zvířata a říkáme si názvy rostlin.
... když se vrátíme domů šťastní a zjistíme, že jsme uběhli sedm kilometrů a nejsme vůbec unavení, ale naopak, plní energie.

tak to je dokonalost.


* dokonalá je báseň od Stromové. zase jsem se začetla do jejích básní a tolik ve mně rezonují. určitě sem zase nějakou dám, s jejím svolením. občasné rozhovory s ní, kolik obohacení to je. třeba říkala tu větu od své kolegyně v práci, tohle prý říká Saša:

* je důležité to správně nazvat, protože vesmír to už slyší * 

* anebo jsme si říkaly, že nemusíme být před sebou ty nejlepší. jak je dobrý přijmout, jaký jsme, jak očistný a úlevný. že chceme to lepší, chceme někam směřovat, k vnitřní svobodě, ke světlu, ale tak nějak lehce, bez úsilí, bez křeče. a říkaly jsme si, že samota je fajn. samota je dobrá, když to není osamělost, psala nedávno Zářivá. 
a taky psala: 

Jsem Ti v posledním mailu chtěla a nenapsala, jak se cítím v lese…jdu a prostě jsem. Jsem ta bytost uvnitř, bez věku a vzhledu…šťastná.

Nádhera.

a jo, já vím. úplně vím.

* děkuji Vám za komentáře a maily. je to moc milé, číst si od Vás. číst si každodenní události, radosti. jak ženy pracují na tom, aby jejich svět byl lepší. aby jejich rodina se měla hezky. aby zvládly všechny těžkosti. děkuju za to, že se někdy sejdeme na blogu, v mailu, v telefonu. 
...hele a jak jsi psala na blogu..

anebo mi přišla esemeska od L., že teď má těžký období, učí se na zkoušky...a když si čte na mým blogu, dodává jí to síly. 
anebo mi píšete, že Vás to dojímá. 
posledně jak jsi psala o dceři, jsem zatlačila slzu...
anebo si to čte Muž a taky je pak takový...jak to říct, zkřehlý... a jde mě obejmout.
anebo si Malina přečetla o sobě a pak se na mě dívala rozzářenýma očima...

* dostávám maily a můžeme si vyměnit trochu upřímnosti, všednosti i vzácnosti. vím, že jedna má psa, kterej děsně slintá. viděla jsem fotky dlouhovlasý víly v zahradě v krásný lněný mentolový sukni, viděla jsem fotky nově natřený kuchyně.
vím, co ta a ta ráda snídá. K. mi poslala svou fotku po ránu, nečesaná nemytá... to je panečku důvěra a odvaha :), díky. píšeme si o vráskách a o porodech. prohlížím si fotky ušitejch šatů a sukní a vidím ženskou krásu na fotkách, na vlasech, ve slovech...
vím, jak to bylo tenkrát s babičkou. někdy i se dozvím, jak Žena bojuje s nemocí, o které neví nikdo, ani její rodina.
* vážím si toho.*
* cítím lásku.*
* cítím pospolitost, setkávání. *



May 20, 2017

Malina






































































* Malina. schovávala jsem si to jméno pro kočičku, kterou mám slíbenou. až jednou. až děti budou tak velké, že tulit se nebude už (tolik) potřeba.
ale teď je to ona, Dívka, potkám ji tu každý ráno zahalenou do oblaku malinové vůně. svěží a učesaná, s navlněnými vlasy, anebo s copem. s nějakou originální kombinací svršků na sobě. i tu pusu má jak malinu. dávno je to, co bych ji, malinkou a roztomilou, jak tu malinu samou láskou snědla, jak se to říká, když prostě člověk přetéká blažeností, pouze vidí-li sobě drahou bytost. a ty děti takové jsou. malé, ale i velké.

* ano, už puberta zaklepala na dveře a někdy mám co dělat. v tu chvíli si ji pro sebe označuji jako Opici, anebo, je-li hůř, je to drzá Vopice. 
ano, vidím, v čem chybuje. možná horší ale je, že ona vidí velmi dobře, v čem chybuju já :-D
 ano, někdy je chytrá prostě moc a musí mít poslední slovo a odpověď úplně na všechno. to si pak lezeme na nervy a trochu se hádáme a je hlučněji. 
ale to musí být. možná jsem to už sem psala, nevím... v tu chvíli si připadám jako trenažér, takový jako škrabadlo pro kočku... kde jinde si má natrénovat svý prosazení ve světě, kde jinde než nejdřív doma? já jsem tu nejblíž. já, autorita i kamarádka i partner, učím se komunikovat s dospívající mladou ženou. potřebuju ji nechat. někdy mlčet a někdy, někdy se zas ubránit. protože ona je odmalička velice silná a svérázná osobnost. někdy mi prostě dává kapky a je třeba pečovat o dobrý způsoby, udržet komunikaci ve správných hranicích. děkuju Muži, v pravý čas zasahuje klidnými moudrými slovy, dává rodině stabilitu a řád.

* nic to nemění na tom, jak moc ji miluju. miluju, jak je svá. je chytrá jako vopice. je silná. má výdrž. je pracovitá a má disciplínu. ráda si dělá, co chce, a je v tom dobrá. většinou nedělá blbosti. jako jo, hraje si, tvoří. ale má v sobě právě ten řád. touhu po dobrém. má hranice. je nejen chytrá a inteligentní, ale i moudrá. emoční inteligence je její zvláštní superpower. superpower of my superhero. tohle na ní žeru asi nejvíc - má nejen mozek, ale i srdce, a to všechno správně propojený.
nejen že má výborný výsledky ve škole a vymetá všechny možný vyšší kola olympiád, především tu svou chytrost dovede aplikovat v pozorování světa. kolikrát mě překvapila, jak moc si dokáže všímat, vidět pod pokličku věcí, lidí, vztahů, jak si to spočítá a kolik toho odhalí. ačkoli její pozorovací talent a schopnost glosovat to, co se děje kolem, jí dává do rukou velký zbraně a v kombinaci s pubertální kritičností by se mohly stát sžíravě nepříjemným kulometem v každodenním kontaktu, jí nechybí nadhled, láska a soucit.

* některý lidi má přečtený, zná je nazpaměť jak leporelo, co nedávno vyřadila z knihovny, ale přesto svýho vědění, svý svýho druhu převahy, nezneužívá. dívá se na ně shovívavě. (i na mě, což mě někdy šíleně vytáčí. to její klídek, mami...)
nikdy jsem si nevšimla, že by podrazila, shodila, zesměšnila někoho, jehož slabiny odhalila. nemá potřebu všem ukazovat, jak moc je chytrá, jaký mají lidi chyby, jak je má přečtený.

* díky tomu je to holka, se kterou je ti dobře. prostě fajn. víš, že se nebude schválně hádat, nebude tě ponižovat. i když si všímá a glosuje a já jen zírám, jakej má postřeh, snaží se především chápat, má ráda lidi. 
zbožňuje malý děti a hodně to s nimi umí. pro svýho malýho bráchu vždycky byla nej a dokáže úžasně budovat jejich vztah. tyhle děcka se sice taky handrkujou, ale především se milujou a jsou spolu rády a to je hlavně její zásluha. ona dělá vstřícný kroky k němu. ona se o něj zajímá a odmalička se mu věnuje. já mu tuhle ségru skoro závidím. miluju ji za to ohromný srdce.

* má to, co bych nazvala transformační silou ženy. podle mýho totiž ženy svým způsobem můžou strašně moc dokázat. není to tvrdá síla, není to sžíravá kritika, není to hecování, ponižování, dření. je to nekonečná trpělivost a touha po lepším zabalená do ohromný síly lásky. ta láska je tam nezbytná. touhle silou každá matka a partnerka drží svou rodinu a vyživuje. hlídá do detailu hranice, aby děti neuklouzly a nedělaly špatný věci. (a taky muž, ehm ehm.) vysvětluje a drží to všechno v dobrých mezích, drží to, aby to drželo. vždycky je nějak vidět, jak jí to jde. vidíš to na dětech i na muži. není to jen dobrý výživný jídlo a čistý oblečení, není to jen dobrý chování. je to hlavně o tom, jestli jsou naplnění, vyživení na duši. vždycky poznáš, zda doma vládne hrubost a kritika, anebo láska a podpora. 
vím, že Malina tohle umí. jednou snad bude maminka a pokud jo, bude skvělá maminka i partnerka, vím to. dokáže to tím svým pozitivním způsobem a proto je ti dobře, když je blízko, proto je ti s ní líp.

* třeba něco dobrýho okoukala ode mne (a já ji taky často hltám a tolik se od ní učím), ale bohužel někdy přebíráme i to horší... má stejně vychýlenou páteř jako já. 
než se dívat, jak se mi z dítěte v růstu stává před očima paragraf, najeli jsme na cvičení. zpočátku to byl boj, jak nechtěla. ale Malina má správný jádro. je taková opravdická, ona nakonec ví, co je pro ni dobrý. spoustu věcí jsme jí řekli jen párkrát a pak už není třeba vysvětlovat. cvičí skoro každý den a když začala, během pár týdnů nám už fyzioterapeutka hlásila, že půlku zad si srovnala. ty lopatky už jsou v pořádku. teď jen vydržet, srovnat ten zbytek. ale zvyk už si vytvořila a to je moc dobrý.

* je dobrá brankářka ve florbalu.
mami, ono to tam letí strašlivě rychle, já to ani snad kolikrát nevidím, ještě s brejlema pod helmou, ale já se prostě hejbu nějak, jak cítím, a já jsem to prostě skoro všechno chytila.
místní trenér ji lanaří do týmu. chytala jsi na tom zápase neskutečně dobře, píše jí na facebook a do mobilu. tělocvikář se přimlouvá slyšel jsem, že jsi moc dobrá, měla bys je přece reprezentovat.
mohla by být dobrá, ale mám ráda svý kolena, říká. občas si někde svátečně zachytá, ale jinak má jasno. chce hlavně kreslit, tvořit.
no tak jo.

* je to taková Lesana. chodí do lesa a chodí bosa. vezme si foťák, já jí připomenu, aby nezapomněla pepřák (svět je takovej)...a pak jde na lov. vím, že se mi vrátí domů se špinavými chodidly, ale naprosto klidná, zjemnělá, odpočinutá, s načerpanou energií. zatímco ze školy si přináší nelady všelijaké, co a jak se dá nasbírat mezi lidmi, z lesa se vrací hodnej beránek. fotí žáby při páření. pozoruje mechy. zkoumá stopy zvířat a řekla bych, že určitě i mluví tajnou řečí se vší tou havětí a se stromy a rostlinami. 

její zkoumání přírody je totiž opravdu důkladné. dodnes vzpomínají její spolužáci: v první třídě jedla mravence! 
v družině na zahradě paní družinářka: teď jdeme dovnitř a ty vyndej tu myš z kapsy! 
už doma několikrát chovala pulce, všichni měli jména. 
nedala si říct a přinesla žábu, jmenoval se Jožka. bohužel Jožka někam zmizel a já se už roky připravuju na to, že na nás někde vykoukne při malování, nebo stěhování. Tomáš taky zmizel, ale už na nás vykouknul. housenka drvopleně, taková ohromná tlustá. 
pořád jsem jí říkala zavři tu sklenici! 
ale mami, Tomáš by nemohl dýchat! 
po několika měsících jsme ho našli, vykousal velkou díru do skládací matrace, nechápu, jak to přežil, chudák, když se živil molitanem.
živé hady a pavouky má zakázané, přes to nejede vlak. tak aspoň raka z Ikey si naložila do lihu a měla ho na polici...no, na můj vkus trochu dlouho. 
chovala cvrčky. všechno si nastudovala, vzorně je krmila a čistila jim domečky, pozorovala, jak rostou, a pak...pak je snědla. fakt. 
některý tyhlety její pokusy nesdílím, nějak to v sobě nemám, smaženej cvrček mě kupodivu nelákal...ale já ji nechám. i ty cvrčky jsem jí koupila k narozkám, když si je přála. 
mami, dyť je to dobrý! hmyz je neskutečně zdravej a výživnej!!! víš, kolik minerálů takovej cvrček obsahuje? a víš, jakou má cvrček uhlíkovou stopu oproti takovýmu hamburgru?
no, nevím.... ale já ji nechám...je úžasný, jak přistupuje ke světu, jak všechno zkoumá. všechno ji zajímá a já jen zírám, co novýho zas objevila, a co mi o tom poví.

* nosí barevný oblečení a užívá si to, i když je asi jediná ze třídy. zatímco její vrstevníci s protáhlými obličeji s unuděným výrazem nosí převážně černou a šedou, ona kašle na trendy teenagerů a tvoří si vlastní styl, kterému říká chodící skittleska. strašně jí to sluší. ráda hraje všemi barvami a já to žeru. schválila mi látku na triko s motivem louky, nosí kalhoty s kytkama (ty jsme ještě nestihly vyfotit), vypadá prostě vesele, i když ve třídě frčí upíři a černej lak na nehty. 

* takže dík, Malino. díky, že jsi taková, a jako bonus k tomu všemu, že Ti můžu šít barevný oblečení, moc mě to těší. a pak Tě ráda vidím, jak v tom kveteš.

ušila jsem jí to triko a jednoduchý světle zelený kalhoty z plátna s elastanem. ještě má jedny stejného střihu, světle modré. a ještě ty třetí, s kytkama, a ty snad někdy příště. nějak to tvoření přerůstá mé dokumentární schopnosti, ale to tak bylo vždycky. radši žiju, než ten život zachycuju.
krásnou neděli přeju!

p.s. její milovaná. ona tam někde JE. a já jsem tak šťastná, Malino, že JSI. že jsem dostala Dar být Tvou maminkou. je to čirý požehnání, že jsi prošla mým tělem na tenhle svět.

May 17, 2017

sušený chlebíček



























*
protože už se sešlo víc žádostí o recepty na chlebíčky, tady to máte, dívky :)

když odšťavňuju bio mrkev a/nebo řepu, je mi líto hodit odšťavněnou drť do kompostu. je to výborný základ pro sušené chlebíčky - krekry ze sušičky.
v mixéru nejdřív umelu slunečnicová a lněná semínka. pak přidám zeleninovou drť. někdy místo drti dávám naklíčené luštěniny: hrách, čočku. 
přidám trošku vody, pár lžic psyllia, sůl a česnek. nejpohodlnější je dát sušený česnek. někdy dávám i lahůdkové droždí, sušený medvědí česnek...
zkoušeli jsme různé kombinace koření, mně nejvíc chutná kombinace bazalka, sůl a česnek.
rozmixuju do konzistence husté kaše, podle potřeby přidám vodu.
pak natírám kaši ve vrstvě asi půl centimetru na pláty sušičky vyložené pečicím papírem. nožem naznačím zářezy, aby se sušené krekry v nich lehce zlomily. jejich velikost jsem přizpůsobila velikosti krabiček na svačiny :)
nechám sušit při nejnižší teplotě, aby si krekry zachovaly enzymy - tedy raw kvalitu.
můžete si je udělat sušší, nebo vlhčí, podle chuti. já je vysouším dokřupava, protože pak vydrží ve spíži v krabičce několik týdnů.
nemám přesně odměřené množství ingrediencí, dělám vše od oka, podle chuti. pro odpozorování postupu a představě o poměru surovin je dobré toto video Síly pro život, které taky pro mě bylo prvotním impulsem a inspirací:


recept na lněný chlebíček jsem zkoušela poprvé podle paní Radmily Zrůstkové a její kuchařky Zdravě a syrově.
1 hrnek zlatého lněného semínka
1 hrnek hnědých lněných semínek
1 hrnek sezamu
2 hrnky medvědího česneku
2 hrnky vody
2 lžičky soli

semínka namočit na 2 hodiny
poté rozmixovat medvědí česnek, vmíchat semínka
rozetřít na pláty sušičky a nožem naznačit řezy
sušit při 42°C asi 24 hodin


chlebíčky jsou dobré do školy, do práce, na cesty. s pomazánkou, k polévce. někdy si chlebíček lehce namažu kokosovým tukem.

*